Duševní zdraví je dnes velmi frekventované téma a představuje jednu z klíčových dimenzí individuální odolnosti, protože je zásadním ukazatelem schopnosti člověka zvládat stres, přizpůsobovat se nejistotě a udržet dlouhodobě stabilní fungování. V rámci Indexu individuální odolnosti (IIR) je dimenze duševního zdraví zahrnuta právě proto, že psychické rozpoložení ovlivňuje téměř všechny ostatní složky odolnosti, od fyzického zdraví, přes sociální vztahy až po schopnost činit rozhodnutí v krizových situacích.
Data institutu Solvo, která pocházejí z výzkumu realizovaného pomocí agentury SC&C a z online dotazníku Odolnost.cz jsou primárním zdrojem, umožňujícím nahlédnout pod povrch a popsat skutečný stav v populaci.
Subjektivní pohoda je přitom ze své podstaty obtížně měřitelná: pocity nelze zvážit ani přesně změřit jako kilogramy tělesného tuku. WHO-5 nabízí jednu z nejjednodušších, ale zároveň nejpřesněji validovaných cest, jak takové měření realizovat. Systematický přehled WHO-5 zahrnující více než dvě stě studií prokázal jeho vysokou citlivost, specificitu i použitelnost napříč populacemi a klinickými kontexty, a potvrzuje tak jeho důvěryhodnost pro populační výzkumy i screening duševního zdraví (Topp et al., 2014).
Výsledky Solvo výzkumu ukazují výraznou polarizaci: Téměř čtvrtina respondentů dosahuje skóre 20 a více bodů, což znamená, že se v posledních dvou týdnech cítila převážně dobře, energicky a psychicky stabilně. Naopak třetina populace se nachází pod hranicí 13 bodů. Tito lidé vykazují zřetelně sníženou emoční pohodu a bylo by pro ně užitečné věnovat pozornost svému psychickému stavu, porozumět příčinám obtíží a případně vyhledat odbornou podporu.
Výsledky průzkumu získány v ČR (N = 1 235; CAWI 620, CAPI 615; sběr dat 23.–29. května 2025 agenturou SC&C): 22 % populace dosahuje 20–25 bodů, 30 % dosahuje skóru méně než 13 bodů. Průměr: 15 bodů.
Metodologie
V rámci IIR tvoří dimenze duševní pohody 11 %, ale její skutečný dopad výrazně přesahuje numerickou váhu – psychické rozpoložení ovlivňuje téměř všechny ostatní složky odolnosti. V prostředí rostoucí společenské nervozity, nejistoty a chronického stresu se proto stává duševní zdraví jedním z nejspolehlivějších indikátorů individuální i kolektivní odolnosti.
Pro měření subjektivní psychické pohody využíváme sadu pěti otázek, které vychází z mezinárodně uznávaného WHO-5 Well-Being Indexu. Respondenti hodnotili, jak často pro ně platilo, že: „Cítil/a jsem se dobře." — „Byl/a jsem klidný/á a uvolněný/á." — „Byl/a jsem plný/á energie a zdravý/á." — „Probouzel/a jsem se svěží a odpočinutý/á." — „Během dne jsem dělal/a hodně věcí, které mě zajímají."
WHO-5 je krátký, sebehodnoticí nástroj vyvinutý World Health Organization (WHO), složený z pěti pozitivně formulovaných výroků zaměřených na aktuální psychické rozpoložení za uplynulé dva týdny. Hodnocení probíhá na Likertově škále od „nikdy" po „vždy", výsledné skóre (0–25) je jednoduché, srozumitelné a dobře porovnatelné. Hodnota pod 13 bodů signalizuje nízkou emoční pohodu a představuje doporučený cut-off pro screening depresivních symptomů.
Co zvyšuje pravděpodobnost dobrého duševního stavu?
Analýza dat ukazuje několik významných faktorů, které jsou s dimenzí duševního zdraví silně spojeny:
1. Finanční situace — Duševní pohoda roste s výší příjmů. Výrazný zlom se objevuje přibližně na hranici 40 000 Kč hrubého měsíčně. Finanční stabilita snižuje stres a podporuje pocit kontroly nad životem.
2. Věk — Mladší lidé vykazují vyšší hladinu wellbeingu. Navzdory veřejné debatě o psychických obtížích mladé generace platí, že jejich průměrná emoční pohoda je stále vyšší než u starších věkových skupin.
3. Velikost obce — Respondenti z menších obcí uvádějí lepší psychickou pohodu než obyvatelé velkých měst. Faktory mohou zahrnovat nižší tempo života, více sociálních kontaktů nebo nižší životní náklady.
4. BMI — Nižší BMI (tedy vyšší úroveň fyzické kondice) koreluje s vyšším duševním zdravím.
Tyto faktory nejsou celé vysvětlení. Zlepšení příjmu, změna místa bydliště nebo redukce hmotnosti sice mohou přispět k lepší duševní pohodě, ale vysvětlují jen část příběhu. Ta druhá, často důležitější polovina se odehrává v naší mysli: optimismus, subjektivní spokojenost se životem, pocit smyslu a orientace, vnitřní nastavení při zvládání nejistoty.
A. Antonovsky: proč někteří lidé „plavou" a jiní „tonou"
Aaron Antonovsky ve své zásadní knize Unraveling the Mystery of Health (1987) popsal koncept salutogeneze a „sense of coherence" (SOC) — smysluplnosti, zvládnutelnosti a srozumitelnosti. Podle jeho teorie duševní odolnost vzniká tehdy, když člověk rozumí světu (comprehensibility) — události jsou pro něj pochopitelné a předvídatelné, má zdroje situaci zvládnout (manageability) – věří, že disponuje prostředky k překonání nároků, a vidí ve svém jednání smysl (meaningfulness) – vnímá, že stojí za to investovat úsilí.
Antonovsky obrátil pozornost od otázky „proč lidé onemocní" k otázce „co umožňuje lidem zůstat zdravými, odolnými a funkčními i navzdory stresu a nepřízni". Empirická data Solvo potvrzují, že duševní pohoda není izolovaná veličina, ale integrální součást širšího ekosystému individuální odolnosti.
Bessel van der Kolk: Tělo si pamatuje
Bessel van der Kolk v knize The Body Keeps the Score (2014) dokládá, že trauma a chronický stres se „ukládají" do tělesných procesů a psychický stav je neoddělitelný od tělesné regulace (spánek, energie, napětí). Položky WHO-5 tyto mechanismy přímo odrážejí: „Probouzel/a jsem se svěží a odpočinutý/á" odráží kvalitu spánku jako hlavního markeru trauma-related dysregulation, „Byl/a jsem plný/á energie" zachycuje energetickou depleci jako nejčastější somatický projev psychického přetížení.
Korelace
Korelační analýza potvrzuje, že dimenze duševního zdraví (WHO index) se napříč generacemi chová velmi stabilně. Ve všech věkových kohortách vykazuje dimenze duševního zdraví středně silnou pozitivní vazbu k celkovému indexu individuální odolnosti (IIR) – korelační koeficient se pohybuje zhruba kolem 0.5.
Diskuse: Odolnost jednotlivce, ale problém nás všech
Výsledky výzkumu Solvo Institute ukazují, že duševní zdraví české populace se nachází v kritickém bodě: významná část lidí vykazuje známky snížené emoční pohody odpovídající doporučenému cut-off pro screening depresivních symptomů. Polarizace mezi „vysokým wellbeingem" a „hranicí deprese" se přitom ukazuje napříč věkovými, vzdělanostními i socioekonomickými skupinami.
Přestože analýza identifikuje klíčové socioekonomické faktory, potvrdilo se, že pouze část variability duševního zdraví lze vysvětlit „vnějšími" proměnnými. Zbytek leží uvnitř — v tom, co Antonovsky nazývá sense of coherence.
Celkový obraz je dvojí. Za prvé, Česká republika má výraznou skupinu lidí (cca 22 %), kteří vykazují vysokou psychickou pohodu a představují významný rezervoár individuální odolnosti. Za druhé, téměř třetina populace žije s nízkým wellbeingem, který může bez adekvátní podpory přerůstat do hlubších psychických obtíží.
Závěr
Téměř třetina Čechů spadá pod hraniční hodnotu WHO-5 (<13), což odpovídá doporučenému cut-offu pro screening depresivních symptomů. Tato míra ohrožení se objevuje ve všech věkových, příjmových i vzdělanostních skupinách, což naznačuje, že nízká duševní pohoda není okrajovým fenoménem ani problémem jediné demografické skupiny, ale strukturální součástí současné společenské reality.
Ústřední otázkou proto není, zda je stav duševního zdraví problémem — data ukazují, že je. Otázkou je, jak z této polarizace vytvořit trajektorii růstu odolnosti.
Reference:
Antonovsky, Aaron. 1987. Unraveling the Mystery of Health: How People Manage Stress and Stay Well. San Francisco: Jossey-Bass.
Southwick, Steven M et al. "Resilience definitions, theory, and challenges: interdisciplinary perspectives." European journal of psychotraumatology vol. 5, 1 Oct. 2014.
Topp, Christian W. et al. 2015. "The WHO-5 Well-Being Index: A Systematic Review of the Literature." Psychotherapy and Psychosomatics 84 (3): 167–176.
van der Kolk, Bessel A. 2014. The Body Keeps the Score. New York: Viking.